Sedm divů světa

Ani jeden ze sedmi divu světa nedráždil lidskou obrazotvornost tolik, jako visuté zahrady v Babyloně v Mezopotámii. Nepsal o nich žádný spisovatel té doby, ale pověsti o nich se ústně šířili po celém světě a staly se legendou o pozemském ráji uprostřed pouště. Přitom nikde nebyl objeven sebemenší doklad, že by kdy skutečně existovaly. Starověké záznamy o městě Babylonu ( v dnešním Iráku) se o žádných zahradách nezmiňují, a ani archeologům se při vykopávkách na místě, kde stával Babylon, nepodařilo nalézt jakékoli známky jejich existence.

Vypráví se, že zahrady nechal vybudovat král Nebukadnezr II. Historické prameny udávají, že vládl v letech 605 - 562 př.n.l. a za jeho vlády dosáhla Babylonská říše a její hlavní město Babylon největšího rozmachu. Podle pověsti se král rozhodl vybudovat nádherné visuté zahrady jako dárek pro svoji ženu, královnu Amytis. Babylon sice neztratil na významu ani po ovládnutí říše Peršany (539 př.n.l.) a Řeky (331 př.n.l.), ale po jeho bájných zahradách nám zůstaly jen pověsti. Podle Filóna se visutými zahradami nazývaly takové zahrady, jejichž rostliny se zdvihaly vysoko do vzduchu. Nacházely se v ní kamenné sloupy, které nesly celou tíhu stavby, zavodňovací systémy, palmové trámy a především nejrůznější rostlinstvo. Krása zahrad předčila všechny známe stavby Babylónu a právem jsou tedy Strabónem popisovány jako jeden ze sedmi divů světa. Ten je popisoval takto: ,,Zahrada tvoří čtverec, drží na klenbách spočívajících z kvádrů, postavených na sebe jako kostky. Podstavce jsou vyplněny hlínou, takže na nich mohou růst i největší stromy. Nejvyšší plošina má stupňovité terasy a na nich jsou spirálová čerpadla, která čerpají vodu z Eufratu.

Nejen pro krásu však byly visuté zahrady Semiramidiny označeny za jeden z divů světa. Zasloužila se o to také originalita myšlenky a zároveň důmyslnost čerpacího zařízení. Přestože se už dnes na tento skvost nemůžeme podívat, zůstaly nám po ní rekonstrukce novodobých odborníků a malířů.

Fotky Visutých zahrad Semiramidy